Italský Valentýn začíná – den 1.

Valentýnský výlet do Říma jsem měl v plánu už dlouho, protože Itálie přece jen ve spojení s tímto svátkem lásky (ač mnohými zavrhován) bude mít určitě co nabídnout. A v únoru by nemuselo být všude tolik lidí, takže bychom mohli i něco vidět.

Ihned po příletu jsme si museli udělat selfie s místním letištěm a dali jsme se cestou necestou pěškotrasou, zhruba 15 km dlouhou, která vede z letiště Ciampino až přímo do centra.

Cesta byla sice dlouhá, ale za to protkána nejrůznějšími rozbořeninami budov, krytů, sloupů, kostelů, mauzoleí a všeho možného, co souvisí s historií Říma. Nejkrásnější však byla samotná cesta lemovaná baobaby, která s ranním sluníčkem vytvářela příjemnou procházku. K neuvěření bylo, když jsme narazili na volně polétavého papouška, který dlabal šišku 🙂

Pěší procházka z letiště až do centra města

Cesta stále nekončila a tak jsme po několika dalších kilometrech potkali potulnou kočičku, která na nás koukala z popelnice. Škoda, že když jsem ji chtěl vyfotit, tak se zastyděla a sklopila zrak. Nakonec jsme se dostali až do víru dění, do Říma. Ukázalo se, že opravdu všechny cesty vedou do Říma a my konečně začali potkávat auta na cestách a ne na cyklotrase.

Kolem stezky bylo plno historických artefaktů. Některé menší a některé zase větší

Protože jsme byli hladoví, dali jsme si Valentýnský oběd – co jiného než špagety a pizzu. Restaurace RomAntica byla krásná a vypadala poněkud luxusně. Tak jsme snědli obdélníkovou pizzu a špagety Carbonara, dopili pivo a víno a vydali se hledat naše ubytování. To jsme u hlavního nádraží nakonec našli a po menších lapáliích, kdy jsme byli ujišťováni, že se s námi chtěl majitel spojit, aby si domluvil náš příjezd a tedy, že je veliké štěstí, že jsme ho akorát zastihli doma, jsme se ubytovali, dostali skvělé rady na prohlídku Říma a šli si odpočinout – po obědě 🙂

Konečně jsme se dostali až do centra, tak si můžeme vychutnat italský oběd

Po odpočinku jsme se zašli podívat na druhou stranu od nádraží, pohledat nějakou hezkou restauraci, kde si dáme večeři druhý den. Protože jsme ale procházeli brzo, spousta, ne-li všechny restaurace byly ještě zavřené, ale objevili jsme jednu, kterou jsme určitě chtěli vyzkoušet, protože pekli pizzu na ohni.
Dorazili jsme až na konec cesty, kde byl obrovský hřbitov, který byl pro změnu už zavřený a tak jsme nakoukli jen přes mříže.

K večeru jsme ještě navštívili hřbitov a prošli se kampusem veliké univerzity

Co se ale nejvíc líbilo Péti, to byla veliká univerzita, která měla veliký kampus, kde měla umístěny všechny fakulty na kterých se zde vyučuje. Nejdůležitější bylo vyfotit se před katedrou statistické ekonomie 🙂
Co bylo ale impozantní byla hlavní budova. Takový úctyhodný vstup pro veřejnost do hlavní auly a na rektorát jsme ještě u žádné univerzity neviděli.

Nakonec jsme únavou padli a měli v plánu se pořádně vyspat na další den, který pro nás měl být dost nabitý. Na další den můžete pokračovat přepínačem níže nebo přímý odkaz je ZDE.